V nájemním bytě je nesnesitelné vedro. Co smí nájemník udělat?

Nejdříve zjistěte, proč se byt přehřívá

Teplota v bytě během horkých dnů závisí na jeho orientaci, podlaží, kvalitě oken, zateplení i možnosti vytvořit průvan. Nejvíce se obvykle přehřívají podkrovní byty, poslední patra a místnosti s velkými okny obrácenými na jih nebo západ. Než nájemník začne kupovat klimatizaci, měl by několik dní sledovat, kdy se byt zahřívá nejrychleji a kudy do něj teplo proniká.

Užitečné je měřit teplotu ráno, odpoledne a večer. Nájemník tak získá konkrétní údaje, které může předložit pronajímateli. Věta „v bytě je horko“ se řeší obtížněji než informace, že teplota v ložnici opakovaně zůstává nad 30 stupni i během noci.

Co lze udělat bez stavebního zásahu

Bez souhlasu majitele lze zpravidla používat běžné přenosné vybavení, které nepoškozuje byt ani společné části domu. Patří sem ventilátor, ochlazovač vzduchu, vnitřní rolety, závěsy nebo mobilní klimatizace. Vždy však platí, že nájemník musí zařízení používat bezpečně a při odchodu jej případně odstranit bez poškození bytu.

Největší efekt přináší kombinace několika jednoduchých opatření:

• větrat intenzivně brzy ráno a pozdě večer, nikoli celý den,
• přes den zavřít okna a zastínit je ještě před přímým sluncem,
• omezit používání trouby, sušičky a dalších spotřebičů produkujících teplo,
• vytvořit večer průvan mezi protilehlými okny, pokud je to bezpečné,
• používat ventilátor tak, aby podporoval proudění chladnějšího vzduchu.

Pozor na vnitřní žaluzie. Pomáhají proti oslnění, část sluneční energie už ale pronikla přes sklo dovnitř. Účinnější je venkovní stínění, jeho montáž však obvykle představuje zásah do oken, fasády nebo společných částí domu.

Mobilní klimatizace obvykle souhlas nepotřebuje

Mobilní klimatizace stojí uvnitř bytu a její hadice odvádí teplý vzduch ven. Jestliže nájemník pouze vloží vývod do pootevřeného okna a neprovádí žádné vrtání ani jiné úpravy, zpravidla nejde o změnu bytu vyžadující souhlas pronajímatele.

Problém může vzniknout při vyřezání otvoru do skla, rámu okna, zdi nebo ventilační mřížky. Takový zásah už není běžným používáním přenosného spotřebiče. Nájemník by si proto měl předem vyžádat písemný souhlas a dohodnout, kdo úpravu zaplatí a co se s ní stane po skončení nájmu.

Je také vhodné ověřit příkon zařízení a stav elektroinstalace. Mobilní klimatizace může zvýšit spotřebu elektřiny a její provoz bývá hlučný. Vývod hadice musí být utěsněný, jinak se do místnosti vrací teplý vzduch a zařízení pracuje neefektivně.

Pevná klimatizace vyžaduje dohodu s majitelem

Splitová klimatizace se skládá z vnitřní a venkovní jednotky. Její instalace zpravidla vyžaduje vrtání, vedení potrubí a umístění zařízení na fasádu, střechu, balkon nebo jinou část domu. Nájemník ji proto nesmí objednat bez předchozího souhlasu vlastníka, a to ani tehdy, když je ochoten vše zaplatit sám.

V bytovém domě navíc nemusí stačit pouze souhlas majitele bytu. Fasáda, střecha nebo jiné konstrukce bývají společnými částmi domu, takže může být nutné postupovat podle pravidel SVJ nebo bytového družstva. Tuto komunikaci by měl vést vlastník bytu.

Písemná dohoda by měla určit:

• typ zařízení a místo jeho instalace,
• kdo zaplatí pořízení, montáž, servis a spotřebu elektřiny,
• kdo odpovídá za případné poškození nebo obtěžování sousedů hlukem,
• zda zařízení po skončení nájmu zůstane v bytě,
• zda bude nájemník povinen uvést byt do původního stavu.

Stejná pravidla platí pro venkovní žaluzie a markýzy

Venkovní žaluzie, rolety, markýza nebo protisluneční fólie mohou ochladit byt účinněji než ventilátor. Záleží však na způsobu montáže. Volně umístěné stínění bez zásahu do konstrukcí bývá bezproblémové, zatímco vrtání do rámu okna, parapetu nebo fasády vyžaduje souhlas pronajímatele.

Nájemník by neměl automaticky předpokládat, že drobná montáž je dovolena jen proto, že ji lze později odstranit. Po šroubech, lepidle nebo fólii mohou zůstat stopy a majitel může požadovat opravu.

Musí klimatizaci zajistit pronajímatel?

Pronajímatel má povinnost udržovat byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Nájemník naopak zajišťuje běžnou údržbu a drobné opravy. Z této povinnosti ale nelze automaticky dovodit, že majitel musí do každého přehřívajícího se bytu pořídit klimatizaci.

Jiná situace nastává, pokud vysoké teploty souvisejí s konkrétní závadou nebo nefunkční součástí bytu. Může jít například o rozbité venkovní žaluzie, nefunkční větrání nebo okna, která nelze bezpečně otevřít. Takovou závadu by měl nájemník bez zbytečného odkladu písemně oznámit pronajímateli, ideálně s fotografiemi a popisem problému.

Nejlepší je konkrétní písemná dohoda

Majitel může mít na zlepšení tepelného komfortu vlastní zájem. Klimatizace nebo kvalitní venkovní stínění zvyšují atraktivitu bytu i pro budoucí nájemce. Nájemník proto může navrhnout rozdělení nákladů, instalaci zařízení na vlastní náklady nebo přiměřenou dohodu o jeho ponechání v bytě.

Ústní souhlas nestačí, zejména pokud jde o dražší zařízení nebo zásah do fasády. Písemná dohoda chrání obě strany a předchází sporu o náhradu nákladů či uvedení bytu do původního stavu. V horkém bytě je rozumné jednat rychle, ale ne ukvapeně: přenosné řešení lze použít ihned, trvalou úpravu je potřeba nejprve projednat s vlastníkem.